Kurz představuje e-learningovou podporu stejnojmenného předmětu, jehož cílem je představit vývojový proces formování současných spisovných jihoslovanských jazyků jako děj, který měl určité styčné momenty, ale i velmi zajímavá vývojová specifika. První slovanský spisovný jazykový útvar, staroslověnština, byl zformován v jihoslovanském prostoru sv. Konstantinem-Cyrilem a jeho bratrem sv. Metodějem. Po krátké velkomoravské epizodě dosáhl výrazného rozkvětu u Bulharů, Srbů a Chorvatů. Zatímco v bulharském a srbském státu se rozvíjelo písemnictví v cyrilici, u Chorvatů to byla nejprve původní hlaholice. Cyrilice a latinka se objevily až později. Nástup novověku znamená další rozvoj především regionálního písemnictví v chorvatských zemích, který kontinuálně probíhá až do období tzv. ilyrismu v první pol. 19. století; písemnictví u Srbů a Bulharů je v důsledku osmanské poroby výrazně omezeno. 16. století a reformační hnutí také znamená první projevy písemnictví a péče o jazyk u Slovinců. V 18. století ožívá kulturní, a tedy i literární činnost mezi uherskými Srby, v druhé polovině 18. století mezi Slovinci, v bulharském prostředí až v první polovině 19. století.
- Lärare: Pavel Krejčí