Přednáškový cyklus o zrodu, vývoji a nakonec rozpadu (nebo jen zdánlivém rozpadu?) srbochorvatštiny se zabývá diachronním pohledem na vývoj standardizačních procesů v prostoru srbochorvatského jazyka, jinak též nazývaného centrální jihoslovanský diasystém (D. Brozović), tj. spisovného chorvatského/srbského jazyka. Jednotlivými obecnějšími tématy jsou teritoriální rozsah starých štokavských, čakavských a kajkavských dialektů, hlaholské písemnictví středověkých chorvatských zemí, změny vedoucí k etablování novoštokavštiny, postupná marginalizace čakavských a kajkavských nářečí na území Chorvatska, srbská redakce církevní slovanštiny jako spisovný jazyk Srbů, přínos Vuka Karadžiće v nahrazení církevní slovanštiny běžně mluvenou srbštinou ve funkci spisovného srbského jazyka, vývoj spisovné chorvatštiny v souvislosti s dobovým kulturním významem jednotlivých dialektů, období tzv. srbochorvatštiny a problémy standardizace spisovné chorvatštiny/srbštiny ve 20. století. Nedílnou součástí je též výklad o otázkách standardizace spisovné bosenštiny a spisovné černohorštiny, k níž došlo po rozpadu Jugoslávie.
- Docente: Pavel Krejčí