Popis kurzu
Kurz má dva vzájemně komplementární cíle: 1) seznámit studující se základními teoretickými problémy antropologie a sociologie s důrazem na problematiku, jíž je nutné zvládnout jako základ pro možnost antropologicky a sociologicky studovat náboženství; 2) umožnit studujícím vyzkoušet si tuto teoretickou znalost, společně se znalostmi a dovednostmi rozvíjenými v kurzu Úvod do metodologie výzkumu v religionistice, v praxi. Konkrétně to znamená to, že po několika úvodních přednáškách dostávají studující za úkol vymyslet a v malých pracovních skupinkách zrealizovat společný miniaturní výzkumný projekt. Prochází tak výzkumným procesem od formulace výzkumného problému přes sběr a analýzu dat po zpracování závěrečné výzkumné zprávy. V průběhu tohoto procesu by tak měli začít zjišťovat, že problémy teoretické (ať už z oblasti sociologie a antropologie, nebo metodologie výzkumu), zdánlivě "odtržené od reality", nejsou ničím jiným než problémy ryze praktickými.
Výzkumnou činnost si studující zkouší společně v rámci menších pracovních skupin (cca 5 lidí). Každá skupina má vlastní výzkumný miniprojekt, na němž pracují všichni její členové společně. Projekt musí být velice malý, protože na jeho řešení je čas pouze jeden semestr.. To je také důvod práce ve skupinách. Protože je cílem, aby si studenti prošli celým výzkumem od vymezení výzkumného problému přes získávání dat po jejich analýzu a sepsání závěrečné zprávy, nemohou se jednotliví členové pracovních skupin zatěžovat především získáváním příliš velkého množství dat. Cílem je, aby každý člen sesbíralal jen malý díl dat a ten přidal do společného skupinového fondu. Všichni pak mají, navzdory tomu, že každý sesbíral jen malý díl dat, dostatečné množství dat, která mohou analyzovat. Na analýze studující spolupracují přinejmenším v tom smyslu, že si musí společně vyjasnit výsledky, k nimž každý člen týmu došel. Samozřejmě ale platí, že pokud tým zvládne zorganizovat vyloženě společnou práci na samotném procesu analýzy, není to nijak ke škodě, právě naopak.
Výzkumné projekty jednotlivých týmů vždy vychází z teoretických předpokladů běžných v sociologii a kulturní a sociální antropologii a řeší otázky, které jsou pro tyto disciplíny relevantní. Pochopitelně využívají také v těchto disciplínách běžné metody sběru a analýzy dat. Důraz je kladen na využívání metod etnografického výzkumu (tj. zúčastněného a dalších forem pozorování a neformálních a formálních interview), na biografický a narativní výzkum (pomocí nestandardizovaných forem rozhovorů), ale lze pracovat i s pomocí postupů zakotvené (uzeměné) teorie či případových studií (a tedy využívat případně i polostrukturované rozhovory), ale je možné využít i metodu orální historie na hranici sociologického a historického přístupu. Lze využít i existující statistická data a provést kvantitativní sociologickou analýzu pomocí statistických postupů, ovšem dovednosti spojené s tímto přístupem nejsou v Úvodu do metodologie výzkumu ani v tomto kurzu systematicky rozvíjeny. Proto je tato možnost určena pouze těm, kdo mají zkušenost se statistikou, nebo jsou ochotni v této oblasti provádět intenzivnější samostudium. Výzkumné projekty se vůbec nemusí týkat náboženství. Vhodnější jsou mnohem drobnější (méně komplexní) témata.
Během práce v kurzu se snažíme vyhnout tomu, aby armády studujících religionistiky zamořovaly možný výzkumný terén. Proto je výrazně doporučeno omezit pole pro sběr empirických dat na prostředí vlastní rodiny, vlastních přátel, školy. Vhodnou variantou je výzkum studujících samých sebe navzájem. Při této variantě si aspoň mohou vyzkoušet, jak výzkum probíhá nejen z pozice výzkumníka, ale i z pozice zkoumaných osob.
Antropologie a sociologie pochopitelně ale dokáže využívat jako zdroje dat artefakty - například objekty umístěné v krajině a architekturu v nejširším smyslu slova (v minulosti například studenti studovali vztah k mrtvým na základě mapování stavu péče o náhrobky na vybraných hřbitovech). Využívat lze též produkty lidské činnosti jako dokumenty dostupné ve veřejné sféře (novinové články, internetové diskuse, webové portály aj.) či fotografie, filmový materiál apod. Volně dostupná jsou i data z kvalitativně prováděných rozhovorů zpřístupněná přes archiv MEDARD, spravovaný Sociologickým ústavem AVČR.
- Lærer: Milan Fujda