V tomto kurzu si můžete prohlédnout, jak vypadají některé materiály a aktivity v ELFu z pohledu studenta.

Heslo pro zápis: vitrina.

Kurz seznamuje studenty se základními termíny řecké filosofie (a s jejich latinskými ekvivalenty). Jeho cílem je vštípit studentům terminologický základ pro studium dějin filosofie a zároveň jim nastínit systematické členění filosofie díky seřazení probíraných termínů podle jednotlivých filosofických disciplín.

Přednáška se věnuje literatuře od poloviny 19. století do konce 19. století. Je to základní kurs uvádějící studenty do problematiky prvního století moderní české literatury s ohledem na její místo v historii a kultuře Evropy i českých zemí i s ohledem na její imanentní charakter. Soustavně jsou reflektovány dosavadní výklady literatury 19. století (jak zkoumat českou literaturu 19. stol. - předmět, metodologické podněty k výkladu dějin literatury). Důraz je kladen na souvztažnost encyklopedického výkladu a interpretaci literárních děl.

Přednáška bude ukončena e-learningovým zápočtovým testem realizovaným v počítačových učebnách. K získání zápočtu je zapotřebí zvládnout test s úspěšností na 70%.

Elektronický kurz Stará čeština je určen jako e-learningová opora výuky stejnojmenného předmětu (Stará čeština CJBB138). 

Vytvořeno v rámci Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/2.2.00/15.0188

Kurz je určen pro doktorské studium

Le cours donne des informations de base sur la littérature française des origines jusqu'à la fin du 18e siècle. Le renseignements concernant les biographies et les oeuvres sont non moins importantes que la lecture et la bonne connaissance des textes qui accompagnent le cours. Le cours est réparti en 12 sections comprenant les caractéristiques de la période, les textes choisis et le test.

Objectif du cours : donner une base notionnelle à la lecture des textes de la Renaissance. L'explication des notions de base sera suivie d'analyses de textes.

Le cours propose un aperçu historique et méthodologique du problème. Les connaissances acquises faciliteront les analyses des manifestations littéraires du phénomène.

Předmět Úvod do teorie literatury seznámí studenty se základními otázkami, které je nutno si klást při kritickém přístupu k literatuře, poukáže na některé metodologické postupy analýzy a položí základy ke kritickému myšlení.

Pokračování kurzu Latina přímou metodou I.

Kurz latiny přímou metodou je určen pro naprosté i věčné začátečníky. Je zaměřen interaktivně a využívá metod výuky moderních jazyků (tzv. přímá výuková metoda skrze rozhovory, prezentace, role-play atd.).

Student se bude po absolvování kurzu orientovat v základní latinské morfologii, bude schopen klást jednoduché otázky a odpovídat na ně, samostatně vytvořit jednoduchý kratší text v latině a vést jednoduchou konverzaci.

Nejdřív collegium logicum -- Goethe

Cíle předmětu

Michel Foucault patří jednoznačně k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Jeho myšlení ovlivnilo nebývalým způsobem podobu všech sociálně vědných disciplín a v každé z nich vedlo k hluboké sebereflexi a výraznému přehodnocení dosavadních přístupů. Foucaultovy analýzy diskursu, moci a utváření já tvoří dnes základ celé řady metodologických přístupů v sociálních vědách a obeznámenost s Foucaultovým myšlením je tak jedním ze základních předpokladů chápání současných společensko vědních diskusí. Pro religionistiku má zásandí význam jak Foucaultovo pojetí historiografie, tak další rozpracovávání jeho myšlenek v sociologii a kulturní antropologii.

Cílem tohoto kurzu proto je uvést studenty prostřednictvím četby a diskusí o ní do myšlení Michela Foucaulta. V rámci kurzu budou seznámeni s jeho vlivem na soudobé sociální vědy a s vybranými způsoby aplikace a rozpracování archeologie vědění.

Po absolvování kurzu by studenti měli být obeznámeni s hlavními principy a postupy Foucaultovy archeologie vědění, s možnostmi využití archeologické analýzy v sociálních vědách a s některými vlivnými způsoby jejího rozvinutí v sociologii a historiografii.

Metody hodnocení

Typ výuky:

Seminární diskuse.

Podmínky ukončení:

(1) Aktivní diskuse při seminářích (případně odevzdané position papery).

(2) Esej o archeologii vědění jako metodě analýzy. Vypravovává se na základě četby a diskusí o Foucaultově díle během seminářů, ale především pak na základě důkladné četby knihy Archeologie vědění (Praha: Herrmann & synové, 2002; viz poslední téma kurzu: Závěrečný pracovní seminář).

(3) Diskuse o eseji v podobě pracovního semináře (minikonference ve zkouškovém období).

Informace učitele:

1. V případě nepřítomnosti na seminární diskusi je studující povinen odevzdat position paper o délce tří odstavců obsahujících: a) stanovisko/názor/pojetí autora, b) zdůvodnění stanoviska autora, c) polemiku s autorem, případně návrh alternativního řešení problému.

2. Esej má délku konferenčního příspěvku (cca 4-8 stran [1 s=1800 znaků]). Jejím cílem je důkladně rozebrat metodu archeologie vědění jako konkrétní případ diskursivní analýzy za účelem obeznámení se s ní (viz výše Podmínky ukončení).

Anotace

Kurz je historickým přehledem vývoje indických kultur a společností pojatým jako popis vrstvení inovací životních stylů a strategií řešení zásadních dobových problémů. Toto vrstvení má podobu postupné kumulace kulturních zdrojů, z nichž čerpají různé tradice, které lze pod velmi rozsáhlou kategorii "indických náboženství" zařadit. Způsoby mobilizace těchto kulturních zdrojů a jejich zhodnocování v kontextu institucionalizace různých způsobů pospolného života a utváření kolektivních identit představují základní témata, jimž je uvedený historický popis vrstvení inovací jakožto způsobů obohacování sdílených tradic podřízen.

V rámci kurzu s ohledem na dějinné souvislosti bude věnována pozornost nejen tzv. hinduismu, ale i islámu, džinismu a křesťanství (k vlivu buddhismu na utváření dějin indické kultury a náboženství bude jen stručně odkazováno s předpokladem, že studenti problematiku znají z kurzů Buddhismus I a II). Měl by tak vystoupit plastický obraz dějin náboženství v Indii jako obraz prolínání různých kulturních vlivů v různých obdobích a společenských, politických a ekonomických podmínkách.
Studující by se po absolvování kurzu měli orientovat v dějinách náboženství v Indii, uvědomovat si, jakým způsobem současnou Indii a její religiozitu utvářelo prolínání různých kultur a být schopni objasnit některé aspekty dynamiky náboženského vývoje v souvislostech politických, hospodářských a sociálních.

Literatura ke studiu:
Základní příručky ke studiu (tj.povinná literatura) jsou pro vás tyto dvě:

• Fred W. Clothey. 2006. Religion in India: A Historical Introduction. London - New York: Routledge.

• Axel Michaels, Hinduism: Past and Present, Princeton: Princeton University Press 2004 (Tato publikace je v knihovně dostupná v tzv. e-výpujčce, z vybraných počítačů ji tedy lze číst v elektronické formě a případně vytisknout. Pokud byste ji chtěli tisknout, patrně uděláte nejlépe, když se dohodnete se službou u informačního pultu ve vestibulu knihovny.)

Některá témata naleznete zpracovaná v některých částech českých publikací, například:

Strnad, Jaroslav – Jan Filipský – Jaroslav Holman – Stanislava Vavroušková, Dějiny Indie, Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2003, s. 168-191 ,301-319, 364-370, 495-506 (obecné historické úvody do jednotlivých dějinných období).

Zbavitel, Dušan, Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti, Praha: DharmaGaia 1993.

Zbavitel, Dušan, Otazníky starověké Indie,Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1997, s. 7-61 (Obě Zbavitelovy knihy vám zprostředkují vhled zejména do jistých filosofických diskusí, do dějin literatury a do některých otázek starověké historie. Výrazně nedoporučuji jejich studium pokud se jedná o sociologická a antropologická témata jako sociální systém (třeba kasty), rituály, pokud jde o jejich společenské a kulturní souvislosti, formování identit a vlastně cokoliv, co se týká všední praxe a politiky a jejich sociálních a kulturních souvislostí.)

Védské období lze studovat v:

Knipe, David M., Hinduismus: Experimenty s posvátnem, (Náboženské tradice světa 4), Praha: Prostor 1997, s. 27-68, a

Vavroušek, Petr, „K védské literatuře, mytologii a kultu“, in: Védské hymny, přel. Oldřich Friš, (Prameny hinduismu 1), Praha: DharmaGaia 2000, s. 111-177.

Moderní reformní hnutí lze studovat ze

Stanislava Vavroušková, „Tradice a moderní společnost: Hinduismus“, in: Dagmar Marková (ed.), Náboženství v asijských společnostech: Tradice a současnost, Praha: Orientální ústav Akademie věd České Republiky 1996, 93-171, nebo z odpovídajících kapitol v přepracovaném vydání téhož (viz Vavroušková, Stanislava (ed.), Náboženství a společnost v jižní a jihovýchodní Asii: Tradice a současnost, Praha: Orientální ústav AV ČR 2005.)

Islám v Indii je v češtině blízkém jazyku dobře zpracován v:

Dušan Deák, Indický svätci medzi minulosťou a prítomnosťou: Hĺadanie hinduistov a muslimov v Južnej Ázii, Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave 2010.

Některá speciální dílčí témata (například tantrické písně o nesmrtelnosti, Durgá púdža a její politické souvislosti, Sahadžijá, estetika v kršnovské bhakti) jsou pěkně zpracována v

Lubomír Ondračka, Mé zlaté Bengálsko, Praha: ExOriente a FF UK 2008.

Znalost pramenů lze čerpat především z:

Dušan Zbavitel (ed.), Základní texty východních náboženství I: Hinduismus, Praha: Argo 2007. 

Védské hymny, přel. Oldřich Friš, (Prameny hinduismu 1), Praha: DharmaGaia 2000.

Upanišady, přel. Dušan Zbavitel, Praha: DharmaGaia 2004.

Dušan Miltner, Kršna a osm pečetí, Praha: DharmaGaia 1994 (kršnovská bhaktická poezie).